Koronavirový semafor se od toho, s nímž se může člověk setkat na silnicích, výrazným způsobem liší. Cílem ministerstva zdravotnictví bylo jeho prostřednictvím poskytnout obyvatelstvu informace o tom, jak velké riziko nákazy mu hrozí v konkrétním okrese naší republiky. V dnešní době však velmi reálně hrozí, že brzy bude mít celá země červenou barvu, což samozřejmě není dobré a semafor by tím do značné míry pozbyl svého smyslu.
Koronavirový semafor a jeho barvy
Koronavirový semafor se skládá ze čtyř barev, a to bílé, zelené, oranžové a červené. Podle barvy semaforu v daném okrese mají být přijímána příslušná opatření, která mají zabránit dalšímu šíření koronaviru. Nejlepší variantu představuje bílá barva, která symbolizuje nulové nebo zanedbatelné riziko nákazy. Horší situace nastává u zelené barvy, kde je třeba počítat s výskytem nákazy, i když bez komunitního procesu. Oranžová barva ukazuje na počínající komunitní přenos a konečně červená na narůstající nebo přetrvávající komunitní přenos. V České republice se místem, které je jako první označeno červeně, stala Praha. Zde se nákaza bohužel šíří komunitně a příliš se ji nedaří trasovat.
Semafor devalvuje zpoždění zohledňovaných dat
V současné době jsou vedeny četné diskuse o tom, zda je semafor ještě k něčemu užitečný. Pochybnosti vyjádřil i ministr zdravotnictví Prymula, který poukázal na to, že data jsou zde ukazována se zpožděním. Podle něj je tedy také existence semaforu opodstatněna pouze do toho okamžiku, kdy dojde k tomu, že se celé území zbarví do jedné barvy. Koronavirový semafor do té doby může posloužit jako upozornění na skutečnost, kam je možné cestovat bez větších obav a do jakého místa by měl naopak člověk svoji cestu pečlivě zvážit, protože zde existuje vysoká míra rizika možné nákazy.
Česká republika 
